Jdi na obsah Jdi na menu
 


Už vím, kde leží tygří hřbitov, vím, kde najdeš kosti sluncem vyprahlé

Každý z nás přichází na svět s tygrem. Některý má podobu černého pantera, jiný připomíná opelichanou kočku domácí. Jen málokterý se dožije dospělosti. Někdy ho zabije mámin křik, častokrát tátova uštěpačná poznámka, jindy přečtená kniha a vůbec nejčastěji nějaký neopatrný kluk nebo holka, jejichž tygr si toho vašeho ani nevšimne. Obvykle tygr postupně chřadne, zmenšuje se, nakonec se tiše vytratí a vy si toho ani nevšimnete. Můžete být šťastní. Protože když tygr zemře v jediném okamžiku, v tom bodě časoprostoru, kdy vám pohled, slovo nebo gesto propíchne srdce skrz naskrz, pak jste ztracení navždy. Nikdy nic už nebude jako dřív.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář