Jdi na obsah Jdi na menu
 


Proč bychom se netěšili

1. 4. 2011

Celý den naslouchal úpěnlivým modlitbám. Pravda, už jich zdaleka nebylo tolik, co dřív. Ale byla to fuška, pořád jen „nedej zahynouti“. Neustálé prosby a stížnosti. A kolik zneužití svého jména k pochybným účelům už musel strpět! Celý ten patronát ho poslední dobou nějak vyčerpával.

„Teď mě neruš, Jene Ámosi, mám tu nějakou práci,“ řekl Václav, uvelebil se v křesle a nasadil si sluchátka.

„Proč bychom se netěšili, když nám Pánbůh zdraví dá, zdraví dá...“

Po svaté tváři se rozlil blažený úsměv. Jeden si občas musí od toho věčného „nebojte se, nedám“ trochu odfrknout. Díky Bohu za Cimrmany, povzdechl si spokojeně.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 

Portrét