Jdi na obsah Jdi na menu
 


Den účetní uzávěrky

8. 4. 2011

Ta výška. Ticho. Vítr ve vlasech. Třesoucí se kolena. Drkotající zuby. A zároveň podivný klid. Ironický úsměv. Občanka v náprsní kapse. Má dáti, dal. Sečteno a podtrženo.

Neloučila se. Na co? Věděla, že o děti se postará. Aspoň v tomhle se na něj mohla spolehnout. Vždycky se postaral. Jenže od jisté doby ne o ni. Jí už stejně nemohl pomoct. Jí už nemohl pomoct vůbec nikdo.

Nádech, výdech. Rozpřáhla ruce a skočila.

Pro náhodné kolemjdoucí jen houkající sanitka (tak zbytečná) a křídový obrys na chodníku.

Pro její děti už navždycky nezodpovězené Proč?

Ale pro ni světlo. Světlo a klid. Navěky.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář