Jdi na obsah Jdi na menu
 


Čas šeříků

26. 4. 2011

Znáte ty jarní noci, vlahý vzduch voní po šeříku, měsíc se napůl schovává za mraky a ani ptáci nemůžou spát a zpívají? Za takových nocí sedávám v otevřeném okně, piju heřmánkový čaj a koukám do mraků. Vídám draky a jednorožce, podivné postavy a ještě podivnější stroje. Kolem půlnoci, když čaj vychladne a šeříky voní nejsilněji, proplouvá kolem loď bláznů. Častokrát má stěžně zlámané a táhne za sebou záchranný člun jak dětskou kachničku na provázku. Slýchávám výskání a smích, zpěv, někdy pláč. Až přijde čas, vyšplhám na palubu po tlustém nasmoleném laně, opřu se o stěžeň a nechám se unášet proudem.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář