Bílé jako sníh
Zabila jsem holoubátko,
Pomáhala tam, kde bylo třeba. Nikdy se neptala. Nikdy nesoudila.
matko má,
Přicházely k ní, kruhy pod očima, třesoucí se kolena. Šeptaly o své hanbě.
zabila jsem holoubátko
Vždycky pomohla. Znala ty správné byliny a když bylo nejhůř, uměla zacházet s tenkou železnou jehlicí.
opuštěné jediňátko
Odcházely prázdné, rozbolavělé a krvácející. Dávala jim s sebou laudanum, aby bolest klidně odešla, a levanduli, aby duše tiše zůstala.
bílé bylo jako sníh!
Jen ony znaly cenu svého štěstí. V lepších časech, s někým jiným. Ty, které zaplatily příliš mnoho, přicházívaly k ní do učení. Vždycky pomohly, neptaly se, nesoudily.
*
(Wee-wees, 18. 4. 2011 10:11)