Jdi na obsah Jdi na menu
 


Alkoholdehydrogenasa

22. 5. 2009

Utíkala temnou chodbou. Za krk jí kapala slizká zelená tekutina. Strašně to tam smrdělo. Nevěděla, proč utíká. Nevěděla, kde je. Nevěděla co tam dělá. Nevěděla, co ji honí. Jediné, co věděla, bylo: „Alkoholdehydrogenasa.“

Alkoholdehydrogenasa.

To hnusné slovo jí běželo hlavou, dokola a dokola a dokola.

Proton, já mu musím urvat proton.

Ne, to neznělo správně.

Proton, ona mi urve proton.

To bylo ono.

Ježišmarjá, holka, zdrhej.

 

„Už je ti líp, kočičko?“ probrala se při zvuku jeho hlasu a jen ospale zavrtěla hlavou.

Znechuceně mlaskl. „Doufám, že tě to aspoň trochu poučilo. Víš, co se stává holčičkám, které si zapůjčují enzymy?“

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Tomu se říká...

(Icce, 21. 6. 2009 8:36)

...NEMOC z povolání:) Doufám, že mě takhle nebudou honit jedničky a nuly. Jinak skvělý způsob jak ten pojem opravdu nikdy nezapomenout::ano

kují :)

(Fanda, 23. 5. 2009 11:49)

Kopkoppus :*

uííí

(eru, 22. 5. 2009 9:59)

dusím se čajem :)))